Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

FLAVONOIDY

Co jsou flavonoidy

Naše strava obsahuje množství různých látek, které mají antioxidační aktivitu, nebo jsou schopné odstraňovat volné radikály. Mezi nejvýznamnější představitele antioxidantů z naší stravy patří vitamin C, tokoferoly (vitamin E), karotenoidy (zdroj vitaminu A) a zejména flavonoidy.1

Flavonoidy jsou látky vznikající v rostlinách, jejichž hlavní funkcí je ochrana před škodlivými vnějšími vlivy (UV záření), udržení stability vnitřního prostředí (neutralizace volných radikálů) a další funkce důležité pro přežití rostlin. V současné době je známo přes 4 000 flavonoidů a řada z nich je intenzivně studována, protože patří mezi velmi účinné antioxidanty.

Název získaly flavonoidy z latinského slova „flavus“ - žlutý, protože mají v přírodě přirozeně žlutou barvu.

V rostlinách mají flavonoidy zásadní význam pro normální funkce a přežívání rostlin. Vedle ochrany před UV zářením mají flavonoidy i regulační funkce, ovlivňující základní životní pochody a chrání rostliny před cizorodými organismy. Různé typy a podoby flavonoidů, které se někdy nazývají také jako bioflavonoidy, nacházíme v mnoha rostlinách, včetně těch, které jsou součástí naší stravy. Mezi nejznámější zdroje flavonoidů patří lesní plody, vinné hrozny, citrusy, kakaové boby, arašídy, petržel nebo cibule. Velmi účinné flavonoidy obsahují zejména rostliny čaje.

Historie medicínského použití flavonoidů

Doklady o používání flavonoidů k léčebným účelům jsou několik set let staré. Řada z nich byla využívána pro své protizánětlivé účinky a byla doporučována u řady onemocnění. V posledních 30 letech umožnily moderní biochemické postupy studovat účinky flavonoidů na úrovni tkání, buněk i jednotlivých buněčných struktur. To přineslo rozsáhlé výsledky z vědeckých prací a výzkumů. V roce 2015 bylo například publikováno přes 6 000 odborných článků.

Skrýt

Výzkum je zaměřen především na využití flavonoidů a flavonoidních komplexů v prevenci a léčbě:

  • nemocí srdce a cév (ateroskleróza),
  • poruch metabolismu (cukrovka, obezita),
  • neuro-degenerativních onemocnění (Alzheimerova a Parkinsonova choroba),
  • chronických zánětů,
  • virových a bakteriálních infekcí (např. lidský papillomavirus),
  • onkologických onemocnění.

Skrýt

Antioxidační vlastnosti

Předmětem výzkumu je v poslední době úloha flavonoidů u oxidačního stresu. Ten vzniká jako výsledek působení více faktorů. Jde o zvýšenou tvorbu oxidujících látek, snižování antioxidační ochrany a také chybnou opravu oxidačního poškození.

Flavonoidy jsou účinné antioxidanty díky jejich vlastnosti vychytávat volné radikály kyslíku a mastných kyselin.2 Poskytují ochranu buněk před škodlivými vlivy vnějšího i vnitřního prostředí. Flavonoidy patří mezi nejsilnější antioxidační látky, které jsou známy.

Flavonoidy takzvaně „zhášejí“ kyslíkové radikály, což jsou reaktivní formy kyslíku, které ve vyšší koncentraci poškozují tkáně i buňky. Neschopnost organismu zbavovat se těchto forem kyslíku je dnes považována za jednu z nejčastějších příčin řady civilizačních onemocnění.

Tlumení zánětu

Zánět je odpověď organismu na přítomnost různých patogenů (bakterie, viry, plísně), poranění, toxických látek, ale i reakce imunitního systému (hypersenzitivita) vedoucí k poškození tkání.3

Chronický zánět je spojován s onemocněními jako jsou revmatoidní artritida, průduškové astma, ateroskleróza, Alzheimerova choroba a onkologická onemocnění.4-6

Se vznikem a šířením zánětu souvisí zvýšená produkce volnýchradikálů, které jsou vychytávány flavonoidy. Ty také ovlivňují některé specifické enzymy, které se na vzniku zánětu podílejí.

Bylo dostatečně prokázáno, že flavonoidy mají podobný mechanismus účinku jako nesteroidní protizánětlivé léky.7

Příznivý účinek flavonoidů na zánět může bránit poškození tkání a napomáhat normalizaci funkcí imunitního systému.

Působení proti bakteriím a virům

Flavonoidy mají prokázanou antibakteriální a antivirovou aktivitu.

Například katechiny, jejichž hlavním zdrojem je zelený čaj, jsou účinné proti patogenním bakteriím pocházejícím ze stravy, a proto mají prospěšný účinek u gastrointestinálních onemocnění.8

Skrýt

Kde všude mohou flavonoidy pomáhat

Flavonoidy a kardiovaskulární nemoci

Účinky flavonoidů na srdce a cévy jsou mnohočetné a byly studovány jako jedny z prvních. Epidemiologické studie zkoumaly vliv flavonoidů obsažených v potravě na kardiovaskulární onemocnění. Je znám jejich pozitivní účinek na stěnu cév, kde mohou snižovat tvorbu aterosklerotických plátů a tím snižovat riziko vzniku infarktu myokardu, či mozkové příhody.

V roce 2014 byla publikována zatím největší souhrnná analýza (tzv. meta-analýza) největších klinických studií, které sledovaly vztah mezi užíváním flavonoidů a výskytem nemocí srdce a cév. Jednalo se o studie v délce trvání několika let, ve kterých bylo sledováno více než 450 tisíc jedinců.

Tato souhrnná analýza ukázala statisticky prokazatelně, že příjem flavonoidů významně snižuje riziko vzniku nemocí srdce a cév.9

Flavonoidy a nádorová onemocnění

Vztah mezi flavonoidy, zejména katechiny extrahovanými z rostliny Camellia sinensis (čajovník čínský), a nádorovým bujením, je intenzivně studován od 80. let minulého století. Mezi prvními byly epidemiologické práce, které sledovaly vztah mezi mírou konzumace čaje a výskytem různých typů nádorových onemocnění. Tyto účinky se nyní intenzivně studují na nádorových buněčných liniích, které jsou přítomny u člověka a probíhají také klinické studie. 

Souhrnná analýza věnující se účinku katechinů potvrdila jejich potenciální benefity v prevenci některých onkologických onemocnění.10 

Flavonoidy a metabolická onemocnění

Flavonoidy mohou mít příznivé účinky na celou řadu metabolických pochodů. Je prokázáno, že zvyšují spalování tuků a pomáhají tak snižování tělesné váhy. Nadměrné množství viscerálního (orgánového) tuku je spojeno s metabolickými poruchami vedoucími ke špatnému zdravotnímu stavu a ke zvýšenému riziku výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Hovoří se o tzv. metabolickém syndromu, který je komplexem několika diagnóz. Vedle nadváhy a obezity se jedná o poruchu metabolismu tuků, zvýšený krevní tlak a zvýšenou hladinu glukózy v krvi. Osoby s metabolickým syndromem jsou ve vysokém kardiovaskulárním riziku. Ve vyspělých zemích trpí projevy metabolického syndromu (někdy nazýván jako syndrom X) až jedna třetina populace.

Některé studie již prokázaly, že přípravky obsahující flavonoidy zeleného čaje a kofein výrazně zvyšují 24 hodinový energetický výdej.11

Polyfenolové flavonoidy působí i na straně příjmu kalorií, když upravují aktivitu enzymů podílejících se na vstřebávání tuků a cukrů.12

Flavonoidy a nemoci mozku

Nashromážděná data ukazují, že reaktivní formy kyslíku se podílejí na vzniku neuro-degenerativních onemocnění, jako jsou Alzheimerova, nebo Parkinsonova choroba.1  

Tato chronická neurologická onemocnění se stávají pro moderní společnost čím dále větší ekonomickou a sociální zátěží.

Flavonoidy jsou účinné antioxidanty, mají protizánětlivý účinek a ovlivňují cesty buněčné signalizace. Svým působením mohou poskytovat neuroprotektivní účinky u Alzheimerovy choroby.13

Biologicky aktivní rostlinné látky, mezi které patří i flavonoidy, disponují díky několika mechanismům účinku dobře prokázaným efektem u Parkinsonovy choroby.14 

Flavonoidy a infekční onemocnění

Vedle své antioxidační aktivity vykazují flavonoidy také dobrou antibakteriální aktivitu díky svému účinku na dělení bakterií, jejich buněčnou membránu a metabolismus. Látky jako kvercetin, či kaempferol mají antimikrobiální aktivitu proti celé řadě bakterií. Kvercetin a luteolin, stejně jako některé další flavonoidy, prokázaly vzájemně prospěšný účinek s několika antibiotiky.15

Různé druhy flavonoidů byly studovány pro jejich potenciální antivirové účinky a několik z nich prokázalo antivirové vlastnosti nejen v in vitro, ale i v in vivo studiích.16

Existuje řada prací, které se zabývají účinky flavonoidů na lidský imunitní systém.

Skrýt

Máme flavonoidů dostatek?

Flavonoidy denně běžně přijímáme v potravinách rostlinného původu. Jedná se o velmi početnou skupinu látek, z nichž některé mají prokazatelně příznivý účinek na náš organismus. Otázkou tedy je, jaké konkrétní látky, či skupiny látek a v jakém množství přijímáme. V minulosti provedené výzkumy ukázaly, že běžný příjem flavonoidů je nejčastěji pod hranicí, kdy bychom mohli očekávat jejich pozitivní působení. Je téměř jisté, že z přirozených zdrojů nejsme schopni dostatečné množství flavonoidů pravidelně přijímat. Pokud tedy chceme využít jejich příznivého působení, nabízí se jako možnost doplňky stravy. Výhodné je přijímat komplexní přípravky, kdy se mohou jednotlivé flavonoidy ve svém účinku vzájemně pozitivně ovlivňovat, což se děje při jejich přirozeném příjmu. Jelikož se jedná o přírodní látky rostlinného původu, které jsou svou chemickou stavbou netoxické povahy, jsou z hlediska bezpečnosti pro lidský organismus neproblematické.

Při zadání hesla „flavonoidy“, dnes vyhledávače odborných článků najdou desetitisíce prací hodnotících jejich účinky na kardiovaskulární, metabolická, a neuro-degenerativní onemocnění, imunitní systém, chronické záněty a onkologická onemocnění. Šířka i hloubka zkoumání účinků flavonoidů v lidském organismu je ohromující.

Doplňky stravy nabízí možnost příjmu konkrétních typů flavonoidů, které mají rozsáhlou evidenci účinků na jednotlivé orgánové systémy. Antioxidační vlastnosti, které nám mohou flavonoidy poskytnout, jsou díky tomu dostupnější a můžeme profitovat z jejich příznivých účinků.  

Skrýt

Odborná literatura a zdroje informací

  1. Gülcin I Antioxidant activity of food constituents: an overview, Arch Toxicol, 2012
  2. Lachman J et al. Natural antioxidants – important food constituents in human nutrition for healthy life in the beginning century. ČZU Praha, 75-90, 2004.
  3. Medzhitov, R. Origin and physiological roles of inflammation. Nature 2008, 454, 428-435.
  4. Medzhitov, R. Origin and physiological roles of inflammation. Nature 2008, 454, 428-435.
  5. Libby, P.; Ridker, P.M.; Maseri, A. Inflammation and atherosclerosis. Circulation 2002, 105, 1135-1143.
  6. Azizi, G.; Navabi, S.S.; Al-Shukaili, A.; Seyedzadeh, M.H.; Yazdani, R.; Mirshafiey, A. The role of inflammatory mediators in the pathogenesis of alzheimer's disease. Sultan Qaboos Univ. Med. J. 2015, 15, e305-e316.
  7. Maroon, J.C.; Bost, J.W.; Maroon, A. Natural anti-inflammatory agents for pain relief. Surg. Neurol. Int. 2010, 1, 80.
  8. Kurek A et al. New antibacterial therapeutics and strategies. Pol J Microbiol. 2011;60(1):3-12.
  9. Jiang W et al. Dietary flavonoids intake and the risk of coronary heart disease: a dose-response meta-analysis of 15 prospective studies. Thromb Res. 2015 Mar;135(3):459-63. doi: 10.1016/j.thromres.2014.12.016. Epub 2014 Dec 23.
  10. Lei Lei et al. Flavan-3-ols consumption and cancer risk: a meta-analysis of epidemiologic studies. Oncotarget. 2016 Nov 8; 7(45): 73573–73592.
  11. Hodgson JM, Croft KD Tea flavonoids and cardiovascular health. Mol Aspects Med. 2010 Dec;31(6):495-502. doi: 10.1016/j.mam.2010.09.004. Epub 2010 Sep 15.
  12. Oteiza PI et al. Flavonoids and the gastrointestinal tract: Local and systemic effects. Mol Aspects Med. 2018 Jan 12
  13. Bakhtiari M et al. Protective effects of flavonoids against Alzheimer's disease-related neural dysfunctions. Biomed Pharmacother. 2017 Sep;93:218-229
  14. Shahpiri Z et al. Phytochemicals as future drugs for Parkinson's disease: a comprehensive review. Rev Neurosci. 2016 Aug 1;27(6):651-68
  15. Barbieri R et al. Phytochemicals for human disease: An update on plant-derived compounds antibacterial activity. Microbiol Res. 2017 Mar;196:44-68
  16. Zakryan H et al. Flavonoids: promising natural compounds against viral infections. Arch Virol. 2017 Sep;162(9):2539-2551

Skrýt